Řepný kvas podle Bolotova: recept na syrovátce
Kvasy na mléčné syrovátce patří k nejznámějším částem Bolotovova systému. Ukážeme, jak připravit ten řepný a na co při kvašení nezapomenout.
Kvasy měly v systému akademika Bolotova zvláštní místo. Považoval je za praktický způsob, jak mít v jídelníčku každý den kvašené potraviny s bakteriemi mléčného kvašení a organickými kyselinami. Základem takového kvasu není chléb jako u tradičního kvasu, ale mléčná syrovátka, ve které probíhá mléčné kvašení. Níže najdete recept na řepný kvas a pravidla, díky kterým nápoj připravíte bezpečně.
Co je kvas na syrovátce
Mléčná syrovátka je tekutina, která zbude po výrobě tvarohu nebo sýra. Obsahuje mléčný cukr, trochu bílkovin, minerální látky a bakterie. Když do ní přidáte cukr, lžičku zakysané smetany jako „startér“ a rostlinnou surovinu, začne kvašení: bakterie přeměňují cukry na kyselinu mléčnou a nápoj získá nakyslou chuť a lehce perlí. Jde vlastně o kvašený výrobek příbuzný kysanému zelí nebo kefíru.
Řepný kvas: recept
Suroviny
- 1 kg čerstvé červené řepy;
- 1,5 l mléčné syrovátky;
- 2–3 lžíce cukru;
- 1 lžička zakysané smetany.
Postup
- Řepu omyjte, oloupejte a nastrouhejte nahrubo nebo nakrájejte na tenké nudličky. Dejte ji do čisté skleněné nádoby.
- Syrovátku přeceďte od tvarohových vloček, rozpusťte v ní cukr, přidejte smetanu a promíchejte.
- Řepu zalijte tak, aby k hrdlu zbývaly 2–3 cm.
- Nádobu zakryjte několika vrstvami gázy a upevněte gumičkou. Postavte ji na teplé místo mimo přímé slunce zhruba na týden.
- Pak ji přeneste na chladné místo — do sklepa nebo lednice — ještě asi na týden a půl, aby kvas dozrál.
Hotový kvas má sytou barvu a příjemně nakyslou chuť i vůni. Přeceďte ho a skladujte v lednici v uzavřené skleněné nádobě.
Jak ho pít
Rozumné je začít s malým množstvím — několika lžícemi denně — a sledovat, jak vám nápoj sedí. Řepný kvas je především nápoj, ne lék. Řepa obsahuje draslík, foláty, vlákninu a přírodní barviva; ta dávají nápoji tmavě červenou barvu a mohou zbarvit i moč — to je neškodné.
Pravidla bezpečného kvašení
- Používejte jen čisté skleněné nádoby vypařené vroucí vodou.
- Syrovátka musí být čerstvá, bez cizího pachu.
- Nádobu během kvašení neuzavírejte vzduchotěsně: uvolňuje se plyn.
- Pokud se na povrchu objeví plíseň — chlupaté skvrny, zvlášť barevné —, kvas raději celý vylijte a nesnažte se povlak sebrat: vlákna plísně prorůstají hlouběji, než je vidět.
- Ostrý nepříjemný nebo hnilobný zápach je také důvodem kvas vyhodit.
- Hotový kvas skladujte v chladu a vypijte ho během několika dní.
Kdy být opatrní
Kvasy na syrovátce jsou kyselé nápoje s cukrem. Pokud máte akutní potíže se žaludkem, cukrovku nebo nesnášenlivost mléčné bílkoviny, poraďte se nejdřív s lékařem. Řepa obsahuje šťavelany, proto by lidé se sklonem k ledvinovým kamenům neměli pít řepného kvasu mnoho. Pokud po nápoji pocítíte tíhu, nadýmání nebo jiné zažívací potíže, raději ho vynechejte.
Časté otázky
Čím se liší od klasického kvasu?
Tradiční kvas se připravuje z chleba nebo žitného sladu. U kvasu podle Bolotova je základem syrovátka a bakterie mléčného kvašení, chléb se do něj nepřidává.
Proč nejdřív v teple a pak v chladu?
V teple probíhá kvašení nejrychleji. Když nádobu potom přenesete do chladu, kvašení se zpomalí a kvas v klidu dozraje.
Kde vzít syrovátku?
Syrovátka zbude při domácí výrobě tvarohu nebo sýra. Před použitím ji přeceďte, aby v ní nezůstaly vločky, a použijte ji čerstvou.
Článek má výhradně informativní charakter a nenahrazuje odbornou radu.
Centrum Bolotova